Paralelní komunikace
Paralelní komunikace
Paralelní přenos: několik bitů se posílá najednou (tj. současně) pomocí komunikačního kanálu nebo sběrnice. Je v přímém protikladu k sériovému přenosu, kdy jsou bity odesílány postupně (sekvenčně).
Princip
- Osmibitový paralelní kanál vysílá osm bitů (jeden bajt) současně; sériový kanál posílá bity jeden za druhým.
- Paralelní kanál obsahuje řídící signály, např. hodiny (udávají platnost dat) a další pro řízení toku a směrové řízení.
- U paralelních datových spojů je omezení dáno délkou kabelu (zpoždění na některém drátu znamená nesrozumitelný znak) → horní limit délky, obvykle kratší než u sériového připojení.
- Sériové přenosy nahrazují paralelní, protože odstraňují problémy: parazitní kapacity, přeslechy, clock skew.
Výhody paralelního přenosu
- Vyšší propustnost při stejné frekvenci (více bitů najednou).
- Jednodušší logika pro krátké vzdálenosti.
Nevýhody paralelního přenosu
- Více vodičů → vyšší cena kabeláže a konektorů.
- Přeslechy mezi sousedními vodiči (crosstalk).
- Clock skew – různé zpoždění signálů na jednotlivých vodičích.
- S rostoucí frekvencí a délkou kabelu roste chybovost.
Příklady paralelních komunikačních systémů
- Počítačové sběrnice: ISA, ATA, SCSI, PCI a FSB.
- Univerzální měřicí systém GPIB.
- Paralelní port tiskárny (LPT/Centronics).
Související poznámky
- Co je sběrnice – základní definice
- Sériová komunikace – protikladný přístup
- Druhy přenosu a implementace – porovnání s sériovým
- MOC – mapa obsahu
- Zdroj: Sběrnice test.md